dnes je 04.10.22 | svátek má František
Články

Telč 06
Včera, tj. 2. září 2006 - sobota večer, jsme si stylově vyrazili hasičským vozem na výlet do Telče. Už jsme tam letos jednou byli, takže jsme trefili bez větších navigačních problémů. :-)

Výběr našeho dopravního prostředku se ukázal velmi prozíravým, neboť jsme mohli vjet na náměstí i přes - jinak celý rok platící - zákaz vjezdu. Ovšem těžko říct, jestli to bylo také dost prozíravé od pořadatelů, protože hasičské vozy jsou vesměs široké a vstupní brány na náměstí z 15. století tomu nebývají zrovna moc často přizpůsobeny.

Nakonec jsme se přece jenom ocitli v centru dění. Po zajímavých manévrech se povedlo zaparkovat, aniž by byl někdo venku zraněn. A jako nečekaný bonus jsme tentokrát měli i dobrý výhled na trať, překvapivě u rozdělovače.

19:00 nástup, předávání cen družstvům žen a čekání na tmu. Ta se dostavila okolo osmé hodiny večerní a následně - za bouřlivého povzbuzování - vyběhlo první družstvo. Nutno podotknout, že každá zásluha je po odměně potrestána. I zmíněný hukot byl zakázán, protože se začátkem soutěže začínal "noční klid" - myslím, že to tam tak označili :-) - takže měli kluci s houkačkou po srandě.

Jedno družstvo následovalo druhé v pravidelných časových intervalech. Netrvalo to ani tři hodiny :-) a byli jsme na řadě. Poté, co se jedinci z našeho hasičského týmu dali pomalu a ne zrovna moc jistě dohromady - o něco později dorazivše "koš", "rozdělovač" a půjčený "narážeč" - byli jsme konečně kompletní a mohli jsme "v klidu" nastoupit na start.

Události, které následovaly, by se ve stručnosti daly popsat těmito slovy: napětí; rána ze startovací pistole; výběh; snaha o dosažení co nejlepšího času, vyjádřená upřenými a odhodlanými výrazy v obličejích závodníků; sprcha; nadávky; smích; naivní dotaz, jestli máme ještě jeden pokus; další smích, tentokrát trošku ironický; konec ...

Chvilku potom, co jsme se od hlav až k patám osvěžili chladnou vodou z kádě, jsme vyrazili k místnímu občersvení. Prostě jsme nemohli odolat hodinové frontě a příjemnému prodavači. No jo, náš zákazník - náš pán.

Po 24. hodině, po drobných peripetiích, kdy jsme našli poztrácené členy posádky a povedlo se nám opustit naše dosavadní stanoviště, vyrazili jsme k domovu. Kupodivu se podařilo vyjet i mírný kopec bez toho, abychom v jeho půlce začali couvat.

Prostě a jednoduše to byl povedený večer a už teď se všichni moc těšíme na další ročník. :-)


© sdhlesna 2006 | admin